Je 21. září, za jednu minutu deset hodin ráno. Už skoro půl hodiny nedočkavě sedím u monitoru a zuřivě mačkám F5, i když vím, že dříve jak v deset to nepropukne. Za jednu minutu to začíná. A co že to tak netrpělivě vyhlížím? Začátek prodeje lístků na koncert? Launch nové palety očních stínů? Odpověď na veledůležitý email? Ne, ne a ne. Nic z toho. Už půl hodiny se nervuju se spuštěním zápisu předmětů v SISu (pro šťastlivce, kteří nemají momentálně ani potuchu o čem to tu vlastně mluvím: SIS je zkratka pro Studentský Informační Systém, internetovou stránku pro studenty vysokých škol, kde se nachází vše od indexu až po rozvrh).

Každopádně začněme hezky od začátku. Zápis rozvrhu jsem začala řešit už zhruba v srpnu. Ve chvíli, kdy jsou vypsané jednotlivé předměty, se dají hezky naskládat do košíku. Sice to při zápisu samotném moc nepomůže, ale alespoň je hezky přehledně vidět budoucí rozvrh. Ale ouhla. Ono to vlastně zas až tak hezky nefunguje. V průběhu září se totiž polovina vypsaných předmětů změní. Časově i personálně. Takže najednou máte z prakticky volné středy den, ve kterém si sotva stihnete zajít na oběd. Navíc následně zjistíte, že vyučující, kterého jste si během předchozího semestru oblíbili, nejenže učí paralelku v jiný den, ale také, že se vám tato paralelka kryje s jiným předmětem.

Další zádrhel v mém rozvrhu je způsoben tím, že kromě anglistiky mám ještě druhý obor. Takže si musím zapsat prakticky dvojnásobek předmětů. Největší problém je, že můj druhý obor je mnohem menší než anglistika. Na začátku nás nastoupilo méně než dvacet a teď ve druháku už je nás jen deset. A protože je nás tak málo, tak často ani nemáme více než jednu paralelku. Z tohoto důvodu se celý můj rozvrh otáčí okolo tří hodin, se kterými se nedá hnout. A aby toho nebylo málo, tak to jsou všechno semináře.

Při vybírání paralelek je také dobré myslet na to, že je potřeba mít v rozvrhu aspoň pár dní v týdnu delší pauzu. Možná se ptáte, na co je taková delší pauza potřeba. Rovnou vám řeknu, že to není na oběd, ani na přípravu na další hodinu. Tu delší pauzu (nebo i volný den, pokud se vám poštěstí) strávíte na 99% v práci.

Ale dost bylo mého nadávání na rozvrh, fňukání kvůli dvouoboru a udělování moudrých rad do budoucího zaměstnání. Zpět k SISu a zápisu rozvrhu! Když tedy už je vše hezky naskládané v košíku, začíná odpočítávání.

Ke spuštění zápisu zbývá déle jak měsíc. Během této doby přichází období hledání zajímavých volitelných předmětů. Proč mít v rozvrhu jen samé lingvistické předměty, když tam můžete mít i takové perly jako třeba Staroseverské náboženství, Seminář orientovaný na Futhark, nebo třeba předmět Pornografie, společnost a nová média (a ne nevymýšlím si, tyto předměty se na FFUK opravdu vyučují, nebo se vyučovaly v minulých dvou letech). A jak už to tak bývá u zajímavých předmětů, většina z nich má pouze jednu nebo dvě paralelky. A jsme zpět u předělávání celého rozvrhu.

Konečně nastává den D. V deset hodin se brány SISu otevřou a všech zhruba 9 000 studentů se vrhne do zapisování. Kdo dřív přijde, ten dřív mele. A mlít přestane v 10:03. Ne proto, že by měl zapsáno, ale proto, že SIS spadl. Pár šťastlivců, kteří se stihli zapsat na všechny životně důležité předměty, jásá. Zbytek studentů mlátí hlavou do stolu, pláče a proklíná bohy i jiné entity. Po 5 minutách SIS znovu naskočí. Ale už je pozdě. Paralelky, na které jste potřebovali jsou plné. Můžete se sice zapsat na čekací listinu, ale má to vůbec cenu? No, většinou má. Nebo tedy... má, pokud jste dvouoboroví studenti. Protože většina profesorů (nebo alespoň těch na anglistice) má pro nebohé dvouoboráře pochopení a z čekací listiny vás přehodí do seznamu studentů semináře. Ale to se samozřejmě nestane jen tak. Přehození z čekací listiny předchází minimálně týdenní emailová konverzace s garantem oboru, který vás ovšem dost často pouze odkáže na jiného vyučujícího. A ten zas na dalšího. Takový začarovaný kruh. Ale nakonec se to nejpozději na první hodině semináře vyřeší.

A nakonec po prvním dni ve škole stejně zjistíte, že si musíte připsat další dva předměty, o kterých jste do toho dne ani nevěděli. A samozřejmě se vám kryjí s jinými semináři. Děkuju druhý obore!

A na závěr moudrá slova jednoho z mých vyučujících : "The university system is a f*cking nightmare!"

...

Ps.: rada pro dvouoboráře - nezapisujte si z košíku, ale ze studijního plánu. Pokud ovšem nechcete dvě hodiny vyšilovat, prudit s emailama a hrotit prerekvizity a potom zjistit, že vás SIS zapsal na jednooborové předměty, místo na jejich ekvivalenty pro dvouoborové studenty... <3