Tak jsem zpět s dalším reportem z letní školy. Tentokráte o tom, jak to celé proběhlo, co všechno se stalo a kolik vodky s sebou ty Polky přitáhly.

Krátká odpověď: proběhlo to strašně rychle, stalo se toho hodně a vodky bylo asi tak... 10 flašek.

A teď k té delší odpovědi.

Jak už jsem zmínila v předchozím článku, University of Agder (UiA) má svůj vlastní kampus. A co si myslím o kampusu já? Miluju ho. Do školy jdu pěšky asi tak 10 minut. Má vlastní obchod s jídlem hned u fakuty. A knihkupectví! Přímo u hlavní budovy!! A některý ty knihy jsou zlevněný!!! (knihy v Norsku jsou fakt strašně drahý... od 500 českých korun výš) A kromě knih mají i univerzitní mikiny (samozřejmě jsem si hned jednu koupila, jinak bych se ani nemohla vrátit domů), trička, hrnky (ale ffcuni plecháčku se nemůžou rovnat) apod. Mimo jiné je tu kromě knihovny i školka a vnitřní i venkovní posilovna.

A zhruba 5 minut od kampusu je les, ale k tomu se ještě dostanu.

První z našich přednášejících (a jediný, o kterým budu mluvit) se jmenuje Kari. Kari se zaměřuje na literaturu, takže první dvě přednášky jsme měli s ní. Je to také vedoucí celé letní školy, takže nás tu má na povel. Jezdí s námi na všechny exkurze, vše nám vysvětluje a dává nám tipy na to, kam se můžeme jít podívat. Musím rovnou uznat, že je to úžasná a milá přednášející. Vlastně asi jedna z nejlepších, jaké jsem kdy potkala. A teď k přednáškám.

První dvě se zabývaly dvěma z nejvýznamnějších norských autorů - Knut Hamsun a Henrik Ibsen. O obou jsme se již učili na přednáškách v Praze, ale nutno podotknout, že to nebylo tak do hloubky. Věděli jste například, že Ibsen byl původně lékárník? Texty, které jsme měli číst, byly ukázky z jejich děl/celá díla, takže si mohu repertoár přečtených knih rozšířit o to, že jsem přečetla Noru aneb Domeček pro panenky v originále. A potom taky poměrně morbidní Hamsunovu povídku Kvindeseir. Hamsun jako autor je v Norsku uznávaný. Ale Hamsun jako člověk? To už moc ne. Je poměrně kontroverzním autorem, a to především kvůli svému příklonu k nacismu. A teď v rychlosti pár příkladů ostatních přednášek: historie Norska jako námořní velmoci, vývoj norštiny, náboženství moderního Norska, norské filmy a mnoho dalších. Ale dost bylo o škole, pokračujeme k troše toho studentského života.

Přednášky máme každý všední den, začínáme v devět ráno a končíme ve tři. Většinu volného času trávíme ve městě. Do centra se jde z kampusu zhruba půl hodinky. Jediný problém je, že obchody mají v létě zkrácené otevírací doby. A v neděli zavřeno úplně. Kromě vycházek do města jsme se několikrát taky vypravili do blízkých lesů. Jak říkají Norové: "Ut på tur aldri sur!" 5 minut od kampusu a člověk se ocitne v přírodě. 20 minut a člověk narazí na krásně čisté jezero. A protože ani Norsku se vlna veder nevyhnula, tak jsme se několikrát v onom jezeře i koupali. A taky v moři. (počet snězených zmrzlin: 5; počet spálenin od sluníčka, protože opalovák je pro slabochy: 7)

Musím říct, že až na výjimky jsme se poměrně rychle spřátelili a vytvořili super kolektiv. Dokonce jsme si uspořádali dvě oslavy. Nejprve jen rychlý večírek dva dny po začátku kurzu a následně i oslavu narozenin. Bylo pár věcí, které mě na našich večírcích překvapily. Tak za prvé: co všechno se dá uvařit/upéct v kuchyni na koleji s jedním hrncem, jedním plechem a strašně vysokými cenami za jídlo. Například roláda, zapečená ryba s těstovinami, nebo švýcarský koláč (na který jsem dokonce dostala recept - v norštině) a potom taky nekončící množství těstovin - které momentálně už nechci měsíc ani vidět. A co je kromě jídla na správném studetském večírku potřeba? Alkohol. A navazující otázka, co je v Norsku pomalu dražší než zlato? Ano, hádáte správně. Alkohol. A tím se dostáváme k druhé věci co mě překvapila. Čekala jsem, že si každý nějaký ten alkohol doveze. Ale myslela jsem si že to bude třeba flaška vína (jako jsem měla v kufru já) nebo třeba nějaké pivo. Co jsem rozhodně nečekala, byla vodka. A její množství. Takže se párty pomalu rozjíždí a všichni se seznamujeme, když v tu najednou přede mnou přistane panák vodky. Což se následně ještě několikrát během večera zopakuje (přestala jsem počítat po 9. panáku, ale bylo jich rozhodně víc, protože jsme skončili v jednu ráno...) Chvílema mám pocit, že ty Poláci tu vodku snad nějak kouzlej ze vzduchu.

A nyní zpět ke škole. V minulém článku jste si mohli přečíst moje hysterčení nad ústní prezentací a esejí. Takže si myslím, že je na čase se k tomu tématu vrátit. Ústní prezentace. Aktivita, kterou z duše nenávidím. Anyhow. Teď momentálně je den před prezentací a dostáváme se zpět k mojí prokrastinaci. Nerada se opakuju, tak jen rychle zmíním, že nemám připraveno nic a píšu článek. Každopádně. Prezentace má mít 10 minut, máme mít připravený power point a nesmíme číst z papíru. Pár slovíček a osnova jsou povoleny, ale mluvit musíme spatra. A samozřejmě musí být v norštině. Naštěstí jsem po těch dvou týdnech poměrně dost rozmluvená. Jako téma si můžeme vybrat cokoliv, co souvisí s Norskem, takže máme volné pole působnosti. Já jsem si vybrala jako svoje téma Náboženství starých Seveřanů - měla jsem ho dva semestry v Praze, takže mám pocit, že se v něm poměrně vyznám. Na esej máme naštěstí ještě další dva týdny. Jak už jsem zmínila, 1500-2000 slov v norštině, téma si můžeme vybrat ze všech přednášek, které jsme měli, nebo co bylo během přednášek zmíněno. Takže nakonec to nevypadá zas až tak složitě, jak se zdálo.

Takže jak bych hodnotila svůj zážitek z letní školy v Norsku? 11/10 anglistek doporučuje!